PŘÍBĚH ŘÍZKU
Počátky řízku nebo jednoduše “uříznutého kousku masa“ sahají
až do období starověku, kdy si staří Řekové a Římané na hostinách pochutnávali na kouscích masa obalených
v plátcích zlata nebo ve zlatém prášku.
Také v období středověku si mnozí kuchaři panovníků osvojili přípravu ve zlatě obalovaných pochoutek. V tomto období lidé věřili, že zlato má léčebné účinky.
Původ pravého smaženého řízku obalovaného v mouce, vajíčku a strouhance není jak by se zdálo v Rakousku, ale v italském městě Miláně. Do Itálie se asi řízky dostaly cestou bohatých arabských kupců, kteří přijížděli z Afriky do evropských zemí za obchodem. Pojítkem byla pravděpodobně Sicílie, která byla v 10. století pod arabskou nadvládou.
V místě, kde je blanka z ořechu vznikne trhlinka, která je pro vídeňský řízek typická. Václav Radecký byl za své služby císaři odměněn a stal se generálním guvernérem Benátsko Lombardského království.
Také Francie má svůj řízek a jsou to hned dva: "Cordon Bleu", připravovaný z telecího masa, vepřové šunky a sýru. A od roku 1889 také tzv. Pařížský řízek – tenký plátek telecího masa obalený ve vejci a mouce. Smaží se na oleji nebo másle. Peče se nejdříve v troubě a dopéká na pánvi.
V České republice se řízek připravuje nejčastěji z vepřového nebo kuřecího masa, obalený v mouce, vajíčku a strouhance. Nemá speciální název, ale je v našich domácnostech hodně oblíben a často nahrazuje i kapra u štědrovečerní večeře.
Přílohou k řízku bývá nejčastěji bramborový salát s majonézou nebo bez, vařené brambory, hranolky, rýže a dokonce i knedlík se zelím. K smaženému řízku se k vylepšení a zvýraznění chutí často podává také citrón.
V dnešní moderní době, kdy je možné připravit řadu zajímavých kulinářských specialit, si klasický smažený řízek stále drží své přední místo v jídelníčku mnoha lidí. Na jeho počest bylo datum 9.9. stanoveno Mezinárodním dnem řízků.