PŘÍBĚH ŘÍZKU 

Počátky řízku nebo jednoduše “uříznutého kousku masa“ sahají až do období starověku, kdy si staří Řekové  a  Římané na hostinách pochutnávali na kouscích masa obalených v plátcích zlata nebo ve zlatém prášku.

Také v období středověku si mnozí kuchaři panovníků osvojili přípravu ve zlatě obalovaných pochoutek. V tomto období lidé věřili, že zlato má léčebné účinky.

Původ pravého smaženého řízku obalovaného v mouce, vajíčku a strouhance není jak by se zdálo v Rakousku, ale v italském městě Miláně. Do Itálie se asi řízky dostaly cestou bohatých arabských kupců, kteří přijížděli z Afriky do evropských zemí za obchodem.  Pojítkem byla pravděpodobně Sicílie, která byla v 10. století pod arabskou nadvládou.

Také Česko hraje významnou roli při vzniku tzv. Vídeňského řízku. Slavný český generál a vojevůdce Josef Václav Radecký pocházel z českého šlechtického rodu a působil v rakouské armádě. V roce 1848 byl vyslán, aby uklidnil situaci v bouřící se Itálii a ve svých 82 letech táhl s vojskem na Miláno. Situaci se podařilo uklidnit až v roce 1849, protože Benátky stále odolávaly. I přes nepříznivou politickou situaci byl generál Radecký v dobré náladě a protože byl známý labužník neodolal a v Benátkách navštívil známý hotel Danielli, kde poprvé ochutnal "Cotoletta Alla Milanese", Milánský řízek – telecí kotleta s kostí z mléčných telat obalený ve strouhance s nastrouhaným parmazánem.  Řízek považoval za velkou pochoutku a tak neodolal a vyžádal si od kuchaře recept. Ten poslal zároveň s depeší o politické situaci do Vídně. V té době nastoupil na rakouský trůn mladý císař František Josef I, který řízek připravený podle receptu ochutnal. I když byl obalen je ve strouhance bez parmazánu,  jenž tehdy nebylo možné ve Vídni sehnat, sklidil velký úspěch, protože císař miloval obyčejná jídla. Od té doby se nazývá Vídeňský řízek – "Wiener Schnitzel" a je chráněn zákonem. Musí být připraven jen z telecího masa tzv. ořechu, na rozpuštěném másle. Kuchaři při přípravě první plátek masa nedoříznou do okraje a dokončí až druhý řez, vytvoří tak tvar sloního ucha. Spojené plátky masa se naklepou na rozměr 30x40 cm. 

V místě, kde je blanka z ořechu vznikne trhlinka, která je pro vídeňský řízek typická. Václav Radecký byl za své služby císaři odměněn a stal se generálním guvernérem Benátsko Lombardského království.

Také Francie má svůj řízek a jsou to hned dva: "Cordon Bleu", připravovaný z telecího masa, vepřové šunky a sýru. A od roku 1889 také tzv. Pařížský řízek – tenký plátek telecího masa obalený ve vejci a mouce. Smaží se na oleji nebo másle. Peče se  nejdříve v troubě a dopéká na pánvi.

V České republice se řízek připravuje nejčastěji z vepřového nebo kuřecího masa, obalený v mouce, vajíčku a strouhance. Nemá speciální název, ale je v našich domácnostech hodně oblíben a často nahrazuje i kapra u štědrovečerní večeře.

Přílohou k řízku bývá nejčastěji bramborový salát s majonézou nebo bez, vařené brambory, hranolky, rýže a dokonce i knedlík se zelím. K smaženému řízku se k vylepšení a zvýraznění chutí často podává také citrón. 

V dnešní moderní době, kdy je možné připravit řadu zajímavých kulinářských specialit, si klasický smažený řízek stále drží své přední místo v jídelníčku mnoha lidí. Na jeho počest bylo datum 9.9. stanoveno  Mezinárodním dnem řízků.